PRÁCE A ZDRAVÍ Působení pracovního systému, tj. určitého typu stroje či zařízení, používaných pracovních postupů a technologií, ale i charakteru prostředí na zdraví pracovníka může být jak pozitivní, tak negativní. Na jedné straně je to např. získávání nových dovedností, znalostí, zvýšení fyzické zdatnosti, odolnosti proti zátěži (větší zátěžová tolerance), uspokojení z práce apod.. Na druhé straně to pak mohou být důsledky negativní jako je únava (lokální, celková, chronická), potíže a příznaky týkající se dysfunkce smyslových analyzátorů (zrak, sluch), poškození muskuloskeletálního, či nervového systému, vnitřních orgánů, až po vznik pracovních úrazů, průmyslových otrav a nemocí z povolání.

Rizikové faktory, které se nejčastěji vyskytují v běžných pracovních systémech, lze rozdělit do následujících skupin :

1. Fyzikální: prašnost, tepelně vlhkostní podmínky, hluk, vibrace, elektromagnetická pole, osvětlení, UV a IR záření a lasery, ionizující záření
2. Chemické: chemické látky a jejich kombinace
3. Biologické: infekční agens a paraziti, prach rostlin
4. Ergonomické: antropometrické, fyziologické a psychologické

Prevence poškození zdraví zaměstnanců z práce je zákonnou(1) povinností každého zaměstnavatele. Kategorizace prací daná legislativou (2) ukládá zaměstnavatelům vypracovat návrh na zařazení prací do kategorií a předložit jej na příslušnou krajskou hygienickou stanici. Určení, identifikace a hodnocení pracovní zátěže a rizik musí postihnou všechny aspekty pracovní činnosti zaměstnanců. Fyzikální, chemické a některé ergonomické faktory je možné objektivizovat pomocí měření.Výsledkem hodnocení je získání objektivního pohledu na dané pracoviště a v kontextu s dalšími poznatky je možno stanovit míru rizikovosti dané práce a zvážit způsob prevence poškození zdraví buďto odstraněním příčin, nebo snížením jejich vlivu. Preventivní opatření lze zhruba rozdělit do těchto skupin:

1. Technická (výměna hlučných strojů za nehlučné, hermetizace, ergonomická úprava pracoviště)
2. Technologická (náhrada toxických látek méně toxickými, dálkové řízení procesů)
3. Zaměřená na zaměstnance (preventivní prohlídky, školení)
4. Náhradní (pouze doplňková - organizační změny, střídání pracovníků, OOPP)

Zákon(3) také ukládá všem zaměstnavatelům zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči . Součást náplně pracovně lékařské péče představují preventivní prohlídky zaměstnanců, konzultační a poradenská činnost v ochraně a podpoře zdraví na základě dobré znalosti konkrétních pracovních podmínek, nároků práce a zdravotního stavu pracovníka. Podpora zdraví na pracovišti, snaha dlouhodobě udržet systematickou preventivní a intervenční péčí tělesnou i duševní kondici pracovníka, není chápána jako krátkodobá preventivní akce. Jde o systematický trvalý program podniku, navazující na úkoly bezpečnosti práce a řízení kvality výroby. Důsledně se přitom dbá, aby se na jeho řízení podíleli především zástupci zaměstnanců podniku. Tuto dobrovolnou účast někde reprezentují zaměstnanecké kroužky, organizované podle potřeby na jednotlivých pracovištích za účasti expertů, které se vyjadřují k otázkám souvisejícím se zdravím a bezpečností práce. Podnik zpravidla zaměstnává odborníka pro prevenci pracovního stresu a ergonomii, pro výživové poradenství a racionální stravování a pro zdravotní výchovu. Kromě toho zajišťuje externí poradce pro problémy, se kterými by se zaměstnanci neradi svěřovali expertům podniku, a to zejména v záležitostech spojených s osobními psychologickými a sociálními problémy. Charakteristickou pro programy podpory zdraví na pracovišti je vyšší motivace navozená osobními existenčními zájmy a potřebou dobré tělesné a duševní kondice na straně jedné, a sociálně- ekonomickými požadavky na produktivitu a prosperitu podniku na straně druhé. Vliv na úspěšnost těchto programů má zejména kulturní podnikové klima, postoj managementu a jeho zájem o pověst dobrého zaměstnavatele, který pečuje o blaho zaměstnanců a jejich pracovní růst a pohodu. Podpora zdraví na pracovišti je dobrovolnou nikoliv povinnou iniciativou zaměstnavatele i zaměstnanců.

(1) Zákoník práce

(2) § 37 zák. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění

(3) § 40 zák. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu v platném znění